Vidět Neapol a zemřít – co to vlastně znamená? Jaká je tu doprava, nebo jaké je tu řídit auto? Kam se v Neapoli podívat a co vidět?
„Vidět Neapol“ – nejlidnatější město Itálie
Návštěva Neapole, nejlidnatějšího města Itálie, může poskytnout opravdu mnoho pestrých zážitků. Je tu toho tolik, a tolik jiného než v Česku, že ani nevíte kam s očima nebo chuťovými pohárky. Ale pojďme na to hezky postupně, od příjezdu. Ten sám o sobě může být dost intenzivním zážitkem.
Jaké to je řídit auto v Neapoli
Jestli jste už někdy v Itálii řídili, asi víte, že doprava je tu poněkud divočejší. Avšak projíždět Neapolí je přímo džungle. Řidiči se totiž chovají jako splašené stádo. Nerespektují žádná pravidla, přednost má ten, kdo troubí víc, a život na silnici tak doprovází neskutečný hluk. Jízdních pruhů je tolik, kolik jich pospíchající řidiči zrovna potřebují, podle toho, jak se který řidič chopí příležitosti vmístit se do právě vzniklé škvíry, a vytvořit tak další pruh. Mezi auty kličkují desítky skútrů, jejichž zběsilí majitelé to ale neváhají vzít ani přes chodník. V bezpečí tedy nejste ani jako ukázněný chodec. Jenomže bez jisté dávky neohleduplnosti a agresivity se tu nehnete z místa. Nejhorší doprava je tu okolo poledne a k večeru. Brzy ráno jsou ulice poměrně prázdné, takže bych doporučila si přivstat, pokud chcete někam odjet a neprodělat u toho málem 3 infarkty.
Jistější variantou cestování je tu hromadná podzemní doprava. Trasa metra protkává celou Neapol, a vede i daleko za její centrum. Lístky si lze koupit, podobně jako u nás, v krámcích zvaných „tabacco“.
🐼ZAJÍMAVOST: Vidět Neapol a zemřít: Toto nevzniklo, protože je Neapol krásná. Námořníci, kteří se vraceli do Neapole měli často Syfilis. Často se stávalo, že viděli Neapol a krátce potom zemřeli.
Neapolské ulice, aneb odpadky a poničené památky
První procházka Neapolskými ulicemi je ohromující. Za každým druhým rohem se totiž skrývá ohromná hromada odpadků. Oprýskané zdi budov, četně posprejované, a to včetně většiny historických a sakrálních památek. V Itálii je křesťanství poměrně zásadní součástí života. Svědčí o tom i kapličky a četné svaté obrázky, na které v Itálii narazíte téměř všude. Přesto jsou chrámy a kostely počmárané a poničené jako nikde jinde, a na schodech kostelů se povalují mezi odpadky občas i bezdomovci. To, co není oplocené, nebo jinak chráněné, je docela značně poničené. Několik málo krásných památek, které stojí za navštívení, tu ale UNESCO chrání.
Čím si spravit chuť a skryté kouzlo Neapole
I když jsou ulice špinavé, italským pochoutkám se tu ani tak odolat nedá. Je to trochu nevšední, ale přesto velmi intenzivní zážitek. Najdete tu mnoho obchůdků s typickými i netypickými italskými specialitami.
Spíše než restaurace je tu populárnější takové to „streetfood“ co si vezmete do ruky a spěcháte dál ruchem velkoměsta. Pizza, gelato, těstoviny a mořské plody jsou možná trochu stereotypní, ale vždy opravdu lahodná jistota. Pokud jde o čistě Neapolské regionální pokrmy, zkuste sfogliatelle (sladké pečivo z listového těsta a ricottovou náplní). Další tradiční neapolská sladkost je baba (měkké buchtové těsto nacucané likérem). Docela oblíbená rychlovka je pizza frittata (na půlměsíc přeložená, usmažená pizza). Možná už trošičku příliš.
🐼TIP: Vstupné do 24 let je do většiny památek opravdu nízké, většinou okolo 2€.
V Neapoli tiché místo nehledejte
První dojem by ale neměl být poslední, pokud Neapol prozkoumáte pořádně, určitě tu najdete něco, co vás okouzlí. Neapol je vydlážděné město, na zeleň tady narazíte jen zřídka kdy. Když už nějaký ten parčík najdete a chcete si odpočinout od ruchu města, příliš si neodpočinete. Odpadkům a znečištění se nevyhnete ani tam, a společnost vám budou dělat hlasitě telefonující Italové. Tiché zákoutí v Neapoli snad neexistuje, ale i v tom možná někteří najdou zalíbení. Rušný život alespoň není nudný.
Za pěkné památky si stojí zaplatit, aneb co vidět v Neapoli
I památek je tu docela hodně. Stavby, které jsou veřejně přístupné jsou bohužel počmárané a dost poničené, takže pokud chcete vidět něco co za to opravdu stojí, musíte zaplatit. Vstupné do 24 let je ale opravdu nízké, většinou okolo 2€. Palazzo Reale di Napoli je od rušného neapolského života příjemná změna. Krásně zdobený mramorový interiér vstupní haly, následuje několik místností plných obrazů. Pevnosti Castel dell’Ovo na pobřeží, a Castel Sant’Elmo tyčící se nad městem na kopci, jsou také klidnějším útočištěm. Působivou architekturou se pyšní Galleria Umberto.
Botanická zahrada, aneb místo odpočinku
Jediné místo, ve středu samotného města, kam se můžete uchýlit k odpočinku, a kde se nesetkáte s davy lidí, je botanická zahrada Orto Botanico di Napoli. Přestože vstupné se neplatí, lidé sem z nějakého mně záhadného důvodu moc nechodí.
Národní archelogické muzem
Národní archeologické muzeum už takový odpočinek není. Tedy, ne že by v něm vládl chaos a ruch, ale projít čtyři patra s mraky exponátů, může být také poněkud vyčerpávající. Nekončící místnosti plné památek a artefaktů z doby antického Řecka, Říma, Egypta a také exponáty z doby renesance, vám nejspíš zabere celý jeden den.
Neapol je město tak strašně jiné než všechna ostatní, která jsem v Itálii navštívila. Přesto mě vlastně nakonec ohromilo a uchvátilo, svým způsobem. Jsem ráda že jsem viděla Neapol a nezemřela u toho, i když občas to bylo o vlásek.
Pokud máte rádi Itálii a chcete se podívat i na další míst, mohlo by se vám líbit: Cesta do Itálie autem aneb roadrip Itálií podruhé.
